Syngas vyrobený z uhlí nebo zplyňování biomasy může poskytnout řadu -olefinů s různým počtem uhlíkových atomů prostřednictvím Fischer-Tropschovy syntézy na bázi železa-. Tyto -olefiny pak mohou podstoupit hydroformylaci se syntézním plynem za vzniku mastných aldehydů s dlouhým-řetězcem – důležitých surovin pro výrobu vůní, léčiv, povrchově aktivních látek a dalších produktů. To je také považováno za nový směr pro podporu transformace uhelného chemického průmyslu směrem k „rafinovaným produktům-s vysokou přidanou hodnotou“.
Homogenní katalyzátory na bázi rhodia (Rh) a kobaltu (Co) v současnosti široce používané v průmyslu však často čelí problémům, jako jsou drsné reakční podmínky a potíže při separaci substrátu a katalyzátoru po reakci. Naproti tomu levnější-katalyzátory na bázi kobaltu- mají větší aplikační potenciál. Ve srovnání s rhodiovými katalyzátory však nanesené katalyzátory na bázi kobaltu- mají obvykle nižší aktivitu a jsou náchylné k deaktivaci kvůli silné koordinaci s molekulami, jako je CO, což má za následek špatnou stabilitu.
K vyřešení tohoto problému výzkumný tým navrhl nový přístup ke konstrukci rozhraní karbidu kobaltu -molybdenu (Co-Mo2C), který optimalizuje strukturu rozhraní řízením morfologie a tloušťky karbidu molybdenu. To významně inhibuje vyluhování kobaltu a zlepšuje stabilitu katalyzátoru.
(Obsah z internetu)
